2.
Trpný rod
Trpný
rod se tvoří příslušným tvarem slovesa esti a
trpným příčestím.
Trpné
příčestí
vznikne připojením následujících koncovek ke kořenu
slovesa:
-
ATA značí
příčestí přítomné
(skribata,
kantata,
parolata,
kuirata,…)
-
ITA
minulé (skribita, kantita, parolita, kuirita,…)
-
OTA
budoucí (skribota, kantota, parolota, kuirota,…)
a)
trpný rod s přítomným trpným příčestím
|
letero
estas skribata - dopis je psán
letero
estis skribata - dopis byl [v
daný moment] psán
letero
estos skribata - dopis bude [v
daný moment] psán
|
!!!
V plurálu nesmíme u příčestí zapomenout na
koncovku -j: leteroj estas skribataj atd.
b)
trpný rod s příčestím trpným minulým
|
letero
estas skribita - dopis je napsán
[někdo ho napsal, teď je hotový]
letero
estis skribita - dopis byl napsán
letero
estos skribita - dopis bude napsán
|
______________________________________________
Spíše
pro zajímavost uveďme, jak bychom překládali tvary
trpného rodu vytvořené s příčestím budoucím.
letero
estas skribota - dopis má být napsán (ve smyslu: plánuje
se/ očekává se že bude napsán)
letero
estis skribota - dopis měl být napsán
letero
estos skribota – dopis bude mět být napsán
3.
Podstatné
jméno slovesné, trpné:
Z trpného
příčestí můžeme snadno vytvořit podstatné jméno.
Stačí vyměnit
koncovku –A
za –O.
Podívejme
se na příklad se slovesem aresti (zatknout)
|
příčestí
trp.
|
podstatné
jméno slovesné trpné
|
|
arestata
arestita
arestota
|
arestato
– zatýkaný [člověk]
arestito
– zatčený [člověk]
arestoto
– ten, který má být zatčen
|
4.
Příčestí činné
Příčestí
činné se tvoří obdobně jako trpné, koncovky jsou
následující –ANTA
pro přítomný čas,
-INTA,
pro minulý a –ONTA
pro budoucí.
|
arestanta
- zatýkající
arestinta
- který [někoho] zatknul, zatknuvší
arestonta
- hodlající, mající [někoho] zatknout
|
př.
policisto
arestanta ŝteliston (policista zatýkající zloděje)
policisto
arestinta ŝteliston
(policista,
který zatkl zloděje / policista zatknuvší zloděje)
Podstatné
jméno slovesné činné bychom utvořili opět výměnou
koncovky –A za –O. Zde se dostáváme
k tomu, co vlastně znamená „Esperanto“ –
je to „ten, kdo doufá = doufající [člověk].
|
Od
činných příčestí slovesa esti, tj. estinta
(jsoucí v minulosti), estanta (jsoucí),
estonta (co bude, budoucí) odvozujeme:
|
estinteco
– minulost
(jinak také pasinteco, paseo)
estanteco
– současnost (jinak také nuntempo)
estonteco
–
budoucnost (jinak také futuro)
|
|
5.
Přechodník
y
Z
činných příčestí všech tří časů snadno utvoříme
přechodníky záměnou koncovky –A za -E.
|
kantante
– zpívaje, zpívajíc, zpívajíce
kantinte
– zazpívav, zazpívavši, zazpívavše
kantonte
– hodlaje zpívat
|
Budoucí
přechodník v češtině ani v nám známých
jazycích neexistuje, při jeho překladu si tak musíme
pomoci opisem. Znamená, že hodlá něco udělat,
chystá se na něco.
Příklady:
Ĝuante
plene la feriojn, ŝi gravediĝis. Užívajíc
si prázdniny naplno, otěhotněla.
Reveninte
hejmen, li ekdormis. Navrátiv se domů, usnul.
Ironte
en la teatron, mi aĉetis biletojn. Hodlaje jít
do divadla, koupil jsem lístky.
Mortigonte
la bopatrinon, li havigis revolveron. Maje v úmyslu
zabít tchýni, opatřil si revolver.
V esperantu
jsou přechodníky na rozdíl od češtiny živé, běžně
užívané.
|