|
1.
Překlad
Hodiaŭ
ni unue tralegos kaj tradukos ĉi tiun poemon. La
nekonatajn vortojn vi trovos en la vortaro A de tiu
ĉi leciono.
(Dnes
si nejprve přečteme a přeložíme tuto báseň.
Neznámá slovíčka najdete ve slovníku A této
lekce.)
KOLORA
POEMO
Kara
Blanka Frato,
Kiam
mi naskiĝis, mi estis nigra;
Kiam
mi kreskis, mi estis nigra;
Kiam
mi sunon iras, mi estas nigra;
Kiam
mi timas, mi estas nigra;
Kiam
mi malsanas, mi estas nigra;
Kiam
mi forpasos, mi estos nigra…
|
Dum
vi, Blanka Homo,
Kiam
vi naskiĝis, vi estis rozkolora;
Kiam
vi kreskis, vi estis blanka;
Kiam
vi sunon iras*, vi estas ruĝa;
Kiam
vi malvarmas, vi estas blua;
Kiam
vi timas, vi estas verda;
Kiam
vi malsanas, vi estas flava;
Kiam
vi forpasos, vi estos griza.
Nu!
El ambaŭ ni,
kiu
estas la Kolora Homo?
|
*
„Sunon iri“ zde má znamenat v básnickém
jazyce být na slunci, slunit se (sunumi), přijít
do styku se slunečními paprsky;
„malvarmi“ musíme chápat jako, že je
někomu zima, že pociťuje zimu (senti malvarmon);
„Forpasi“ je eufemismus pro zemřít (morti).
|
Kion
vi povas diri pri la poemo? Kia ĝi estas?
(Trovu
taŭgajn vortojn malsupre en la vortaro.)
2.
Přípony -IĜ-
a -IG-
Následující
dvě přípony patří k nejdůležitějším vůbec,
protože jsou klíčem k odvozování rozsáhlé
řady sloves.
Přípona
–iĝ-
znamená změnu stavu subjektu (podmětu), při které
se subjekt stane takovým, jaký význam má výchozí
slovo. Výchozím slovem mohou být nejrůznější
slovní druhy, dokonce slovní spojení, jak uvidíme
dále.
K pochopení
pomůže, když si řekneme, že odvozené sloveso iĝi
znamená stát se.
ruĝa
(červený)
→ ruĝiĝi
= stát se červeným čili zčervenat
pli
bona (lepší)
→ pliboniĝi
= stát se lepším čili zlepšit se
sidi
(sedět)
→ sidiĝi
= stát se sedícím čili posadit
se
surda
(hluchý)
→ surdiĝi
= stát se hluchým čili ohluchnout
|
Jestliže
–iĝ- značí změnu, jakou projde sám subjekt,
–ig-
znamená změnu, kterou subjekt způsobí na
objektu (předmětu). Změnu může subjekt na objektu
provést sám, vlastnoručně, může jít ale také o
to, že někoho přimějeme, aby něco udělal.
pli
bona → plibonigi
(ion) = vylepšit, zlepšit (něco)
sidi
→ sidigi
(iun) = (někoho) usadit
blinda
(slepý)
→ blindigi
(iun) = (někoho) oslepit
|
!!!
-iĝ-
nebo zvratné sloveso?
-iĝ-
se užívá především, pokud jde o změnu nezávislou
na vůli subjektu, neplatí to však obecně. Slovesa
jako posadit
se (1), zvednout
se (2) vůli
subjektu jednoznačně odráží, přesto se používá
tvar s -iĝ-,
tj. sidiĝi
(1), leviĝi
(2), častěji než možné ekvivalenty sidigi sin,
levigi
sin. Je
to proto, že tvar s -iĝ-
můžeme použít všude tam, kde je možný byť
kostrbatý překlad pomocí stát se (stát se sedícím,
stát se zvednutým). V těchto případech má tvar s
-iĝ-
(např. sidiĝi)
stejný význam jako tvar zvratný tvar -ig- + sin
(např. sidigi sin).
Ukažme
si teď naopak příklady, kdy tyto dvě formy
zaměňovat nelze:
Např.
sloveso mortiĝi
(stát se mrtvým) sice můžeme přeložit jako zabít
se, pouze však ve smyslu zahynout (např. Zabil se při
autonehodě.) nikoli však ve smyslu spáchat sebevraždu.
Když se někdo zabije sám, úmyslně použijeme mortigi
sin.
Stejně
tak blindiĝi (oslepnout – stát se slepým) nemůžeme
přeložit jako oslepit se. Sloveso oslepit se můžeme
přeložit jedině blindigi
sin.
Rozlišujte:
Oidipus
blindigis
sin.
(Oidipus se oslepil)
Maljunaj
homoj iam blindiĝas.
(Staří lidé někdy oslepnou = stanou se
slepými)
Bedřich
Smetana surdiĝis.
(B.S. ohluchl = stal se hluchým.
)
|
|
2.
Věty předmětové a účelové
Českou
vazbu aby + minulý čas vyjadřujeme
v Esperantu jako
a)
…,
ke podmět + rozkazovací způsob – u
vět předmětových
Mi
volas, ke li foriru.
Chci, aby odešel.
b)
…,
por ke podmět + rozkazovací způsob –
u vět účelových
Mi
aĉetis tion, por ke vi havu ĝojon.
Koupil jsem to, abys měl radost.
Pokud
mají věta hlavní a věta vedlejší stejný podmět,
můžeme nahradit vazbu ke podmět + rozkazovací
způsob infinitivem. (V účelových větách
zůstane před infinitivem předložka por.)
|
Ni
deziris, ke ni havu bonan veteron.
-> Ni deziris havi bonan veteron.
Přáli
jsme si, abychom měli dobré počasí. ->
Přáli jsme si mít dobré počasí.
Ŝi
venis, por ke ŝi helpu al mi.
-> zkráceně: Ŝi venis por helpi
al mi.
Přišla,
aby mi pomohla./ Přišla mi pomoci.
|
|
|
Přípony
a předpony V.
-
předpona DIS-
značí české roz-,
|
pafi
(střílet) ->
|
dispafi
(rozstřílet)
|
disiri
– rozejít se
disdoni
- rozdat
disvojiĝo
- rozcestí
-
přípona –IND-
znamená, že něco je hodné činnosti obsažené ve
výchozím slovesu
|
vidi
->
|
vidinda
(stojící za vidění)
|
|
ridi
->
|
ridinda
(směšný)
|
|
laŭdi
(chválit)
|
laŭdinda
(chválihodný)
|
-
přípona –IL-
znamená prostředek k činnosti obsažené ve výchozím
slově
|
ŝlosi
(zamkout)
->
|
ŝlosilo
(klíč)
|
|
ludi
(hrát si)
->
|
ludilo
(hračka)
|
-
přípona –ESTR-
znamená představeného, šéfa
|
monaĥejo
(klášter)
->
|
monaĥejestro
(představený kláštera)
|
|
L6
L6
Slovní
zásoba A:
|
ambaŭ
|
oba
|
rasismo
|
rasismus
|
|
blinda
|
slepý
|
ripeti
|
opakovat
|
|
diligenta
|
pilný
|
senti
|
cítit,
pociťovat
|
|
interesa
|
zajímavý
|
sidi
|
sedět
|
|
intereso
|
zájem
|
ŝajni
(al iu)
|
zdát
se, připadat
(někomu)
|
|
kontraŭrasisma
|
protirasistický
|
ŝlosi
|
zamknout
|
|
kreski
|
růst
|
sprita
|
vtipný
|
|
laŭdi
|
chválit
|
studi
|
studovat
|
|
ludi
|
hrát
si
|
surda
|
hluchý
|
|
malsani
|
být
nemocný
|
taŭga
|
vhodný
|
|
malvarma
|
studený
|
taŭgi
(por io)
|
hodit
se (k čemu)
|
|
malvarmo
|
zima
(podst.
jméno)
|
timi
|
mít
strach
|
|
monaĥejo
|
klášter
|
varma
|
teplý
|
|
morti
|
zemřít
|
varmo
|
teplo
(podst.
jméno)
|
|
morto
|
smrt
|
vetero
|
počasí
|
|
naskiĝi
|
narodit
se
|
|
|
|
pafi
|
střílet
|
|
|
|
poemo
|
báseň
|
|
B:
|
|
Urbo,
vilaĝo – město, vesnice
avenuo
– třída
angulo
– roh
antaŭurbo
– předměstí
(historia)
centro –
(historické) centrum
konstruaĵo
–
budova
kvartalo
– (městská)
čtvrť
ludomo
-
činžák
paneldomo
–
panelák
placo
– náměstí
placo
–
náměstí (i náves)
preĝejo
–
kostel
stacidomo
– nádraží
strato
–
ulice
>
ĉefstrato –
hlavní ulice
trotuaro
–
chodník
turo
- věž
vendejo
–
obchod
|
Transporto
– doprava
aŭto(mobilo)
– auto(mobil)
haltejo
- zastávka
metroo
–
metro
stacio
- stanice
trajno
- vlak
tramo
–
tramvaj
veturi
per (tramo) –
jet (tramvají)
|
|
Vendejoj
– obchody
apoteko
-
lékárna
drogejo/drog(o)vendejo
-
drogerie
laktejo/lakt(o)vendejo
-
mlékárna
librovendejo
– knihkupectví
memservejo
-
samoobsluha
restoracio
–
restaurace
viandejo/viand(o)vendejo
– řeznictví
|
|
Kulturo
– kultura
filmo
- film
kino
–
kino
koncerto
–
koncert
orkestro
–
orchestr
prezentado
-
představení
rezervi
biletojn –
rezervovat lístky
teatro
-
divadlo
|
Lernejo
– škola
abiturienta
ekzameno -
maturita
akceptoekzameno
– přijímací
zkouška
alta
lernejo –
vysoká škola
baza
lernejo – základní škola
ekzameno
–
zkouška
fakultato
-
fakulta
gimnazio
- gymnázium
iri
en lernejon, gimnazion,
– chodit do školy, gymnázia
(kun)lernanto
–
(spolu)žák
studento
-
student
universitato
-
univerzita
|
Cvičení
|
1.
Přeložte:
a)
Velmi se zlepšila. b) Posaď se!
c) Uklidněte se! d) Zabil se „vlastní
rukou“. e) Zabil se v autě [při nehodě]. f)
Zdá se, že zlepšili všechno, co se dalo. g) Zdá
se vám také, že se ochladilo?
2.
Odhadnete, jaký význam budou mít dvě slovesa,
vzniklá připojením přípon –ig-/-iĝ- k esti?
estigi
estiĝi
3.
Přeložte
a)
Přál bych si, abyste odešli. b) Nechcete, doufám,
abych to musel opakovat?! c) Přišla, aby mi řekla,
že odjíždí.
Klíč:
1.
a)
Ŝi tre pliboniĝis. b) Sidiĝu! / Sidigu
vin! c) Trankviliĝu! d) Li mortigis sin
propramane. e) Li mortiĝis en aŭto. f)
Ŝajnas, ke ili plibonigis ĉion, kion eblis.
g) Ĉu ŝajnas al vi ankaŭ, ke
malvarmigis?
2.
estigi
– dát něčemu vzniknout, něco založit Karolo
IV-a estigis la faman
universitaton en Prago.
estiĝi
– vzniknout En
nia strato estiĝis nova restoracio.
3.
a)
Mi dezirus, ke vi foriru. b) Vi ne volas, mi esperas,
ke mi devu ripeti tion?! c) Ŝi venis por diri al
mi, ke ŝi forveturas.
|
|