LEKCE  6

 

1. Překlad

Hodiaŭ ni unue tralegos kaj tradukos ĉi tiun poemon. La nekonatajn vortojn vi trovos en la vortaro A de tiu ĉi leciono. 

(Dnes si nejprve přečteme a přeložíme tuto báseň. Neznámá slovíčka najdete ve slovníku A této lekce.)  

 

KOLORA POEMO

Kara Blanka Frato,

Kiam mi naskiĝis, mi estis nigra;

Kiam mi kreskis, mi estis nigra;

Kiam mi sunon iras, mi estas nigra;

Kiam mi timas, mi estas nigra;

Kiam mi malsanas, mi estas nigra;

Kiam mi forpasos, mi estos nigra…

 

Dum vi, Blanka Homo,

Kiam vi naskiĝis, vi estis rozkolora;

Kiam vi kreskis, vi estis blanka;

Kiam vi sunon iras*, vi estas ruĝa;

Kiam vi malvarmas, vi estas blua;

Kiam vi timas, vi estas verda;

Kiam vi malsanas, vi estas flava;

Kiam vi forpasos, vi estos griza.

 

Nu! El ambaŭ ni,

kiu estas la Kolora Homo?  

* „Sunon iri“ zde má znamenat v básnickém jazyce být na slunci, slunit se (sunumi), přijít do styku se slunečními paprsky;  „malvarmi“ musíme chápat jako, že je někomu zima, že pociťuje zimu (senti malvarmon);  „Forpasi“ je eufemismus pro zemřít (morti).    

 

Kion vi povas diri pri la poemo? Kia ĝi estas?

(Trovu taŭgajn vortojn malsupre en la vortaro.)

2. Přípony -IĜ- a  -IG-

Následující dvě přípony patří k nejdůležitějším vůbec, protože jsou klíčem k odvozování rozsáhlé řady sloves. 

Přípona –iĝ- znamená změnu stavu subjektu (podmětu), při které se subjekt stane takovým, jaký význam má výchozí slovo. Výchozím slovem mohou být nejrůznější slovní druhy, dokonce slovní spojení, jak uvidíme dále. 

K pochopení pomůže, když si řekneme, že odvozené sloveso iĝi znamená stát se.

 

ruĝa (červený) → ruĝi = stát se červeným čili zčervenat

pli bona (lepší) → pliboni = stát se lepším čili zlepšit se

sidi (sedět) → sidi = stát se sedícím čili posadit se

surda (hluchý) → surdi = stát se hluchým čili ohluchnout

 

Jestliže –iĝ- značí změnu, jakou projde sám subjekt, –ig- znamená změnu, kterou subjekt způsobí na objektu (předmětu). Změnu může subjekt na objektu provést sám, vlastnoručně, může jít ale také o to, že někoho přimějeme, aby něco udělal.

 

pli bona → plibonigi  (ion) = vylepšit, zlepšit (něco)

sidi  → sidigi  (iun) = (někoho) usadit

blinda (slepý)blindigi (iun) = (někoho) oslepit

 

!!!  -iĝ- nebo zvratné sloveso?

-iĝ- se užívá především, pokud jde o změnu nezávislou na vůli subjektu, neplatí to však obecně. Slovesa jako posadit se (1), zvednout se (2) vůli subjektu jednoznačně odráží, přesto se používá tvar  s -iĝ-, tj. sidiĝi (1), leviĝi (2), častěji než možné ekvivalenty sidigi sin, levigi sin. Je to proto, že tvar s -iĝ- můžeme použít všude tam, kde je možný byť kostrbatý překlad pomocí stát se (stát se sedícím, stát se zvednutým). V těchto případech má tvar s -iĝ- (např. sidiĝi) stejný význam jako tvar zvratný tvar -ig- + sin (např. sidigi sin).

Ukažme si teď naopak příklady, kdy tyto dvě formy zaměňovat nelze: 

Např. sloveso mortiĝi (stát se mrtvým) sice můžeme přeložit jako zabít se, pouze však ve smyslu zahynout (např. Zabil se při autonehodě.) nikoli však ve smyslu spáchat sebevraždu. Když se někdo zabije sám, úmyslně použijeme mortigi sin.

 

Stejně tak blindiĝi (oslepnout – stát se slepým) nemůžeme přeložit jako oslepit se. Sloveso oslepit se můžeme přeložit  jedině blindigi sin.

 

Rozlišujte:

Oidipus blindigis sin. (Oidipus se oslepil)

Maljunaj homoj iam blindas. (Staří lidé někdy oslepnou = stanou se slepými)  

Bedřich Smetana surdis. (B.S. ohluchl = stal se hluchým. )

 

 

2. Věty předmětové a účelové

Českou vazbu aby + minulý čas vyjadřujeme v Esperantu jako

a)

…, ke podmět + rozkazovací způsob u vět předmětových

Mi volas, ke li foriru. Chci, aby odešel.

 

b)

…, por ke podmět + rozkazovací způsob – u vět účelových

Mi aĉetis tion, por ke vi havu ĝojon. Koupil jsem to, abys měl radost.

 

 

Pokud mají věta hlavní a věta vedlejší stejný podmět, můžeme nahradit vazbu ke podmět + rozkazovací způsob infinitivem. (V účelových větách zůstane před infinitivem předložka por.)

 

Ni deziris, ke ni havu bonan veteron. -> Ni deziris havi bonan veteron.

Přáli jsme si, abychom měli dobré počasí. -> Přáli jsme si mít dobré počasí.

Ŝi venis, por ke ŝi helpu al mi. -> zkráceně: Ŝi venis por helpi al mi.

Přišla, aby mi pomohla./ Přišla mi pomoci.

   

Přípony a předpony V.

 

- předpona DIS- značí české roz-,

pafi (střílet) ->

dispafi (rozstřílet)

disiri – rozejít se

disdoni - rozdat

disvojiĝo - rozcestí

 

- přípona –IND- znamená, že něco je hodné činnosti obsažené ve výchozím slovesu

vidi ->

vidinda (stojící za vidění)

ridi ->

ridinda (směšný)

laŭdi (chválit)

laŭdinda (chválihodný)

 

 

- přípona –IL- znamená prostředek k činnosti obsažené ve výchozím slově

ŝlosi (zamkout)  ->

ŝlosilo (klíč)

ludi (hrát si)  ->

ludilo (hračka)

 

- přípona –ESTR- znamená představeného, šéfa 

monaĥejo (klášter)  ->

monaĥejestro (představený kláštera)

 L6

L6

Slovní zásoba A:

ambaŭ

oba

rasismo

rasismus

blinda

slepý

ripeti

opakovat

diligenta

pilný

senti

cítit, pociťovat

interesa

zajímavý

sidi

sedět

intereso

zájem

ŝajni (al iu)

zdát se, připadat

(někomu)

kontraŭrasisma

protirasistický

ŝlosi

zamknout

kreski

růst

sprita

vtipný

laŭdi

chválit

studi

studovat

ludi

hrát si

surda

hluchý

malsani

být nemocný

taŭga

vhodný

malvarma

studený

taŭgi (por io)

hodit se (k čemu)

malvarmo

zima (podst. jméno)

timi

mít strach

monaĥejo

klášter

varma

teplý

morti

zemřít

varmo

teplo (podst. jméno)

morto

smrt

vetero

počasí

naskiĝi

narodit se

 

 

pafi

střílet

 

 

poemo

báseň

 

 

  B:

 

Urbo, vilaĝo – město, vesnice

avenuo – třída

angulo – roh

antaŭurbo – předměstí

(historia) centro – (historické) centrum

konstruaĵo – budova

kvartalo – (městská) čtvrť

ludomo - činžák

paneldomo – panelák

placo – náměstí

placo – náměstí (i náves)

preĝejo – kostel

stacidomo – nádraží

strato – ulice

> ĉefstrato – hlavní ulice

trotuaro – chodník

turo - věž

vendejo – obchod

 

Transporto – doprava

aŭto(mobilo) – auto(mobil)

haltejo - zastávka

metroo – metro

stacio - stanice

trajno - vlak

tramo – tramvaj

veturi per (tramo) – jet (tramvají)

Vendejoj – obchody

apoteko  - lékárna

drogejo/drog(o)vendejo - drogerie

laktejo/lakt(o)vendejo  - mlékárna

librovendejo – knihkupectví

memservejo - samoobsluha

restoracio – restaurace

viandejo/viand(o)vendejo – řeznictví  

Kulturo – kultura

filmo  - film

kino – kino

koncerto – koncert

orkestro – orchestr

prezentado  - představení

rezervi biletojn – rezervovat lístky

teatro  - divadlo

 

Lernejo – škola

abiturienta ekzameno - maturita

akceptoekzameno – přijímací zkouška

alta lernejo – vysoká škola

baza lernejo – základní škola

ekzameno – zkouška

fakultato  - fakulta

gimnazio - gymnázium

iri en lernejon, gimnazion, – chodit do školy, gymnázia

(kun)lernanto – (spolu)žák

studento  - student

universitato - univerzita

 

 

   Cvičení

1.        Přeložte:

a) Velmi se zlepšila. b) Posaď se!  c) Uklidněte se! d) Zabil se „vlastní rukou“. e) Zabil se v autě [při nehodě]. f) Zdá se, že zlepšili všechno, co se dalo. g) Zdá se vám také, že se ochladilo?

 

2. Odhadnete, jaký význam budou mít dvě slovesa, vzniklá připojením přípon –ig-/-iĝ- k esti?

estigi

estiĝi

 

3. Přeložte

a) Přál bych si, abyste odešli. b) Nechcete, doufám, abych to musel opakovat?! c) Přišla, aby mi řekla, že odjíždí.

 

 

Klíč:

1.

a) Ŝi tre pliboniĝis. b) Sidiĝu! / Sidigu vin! c) Trankviliĝu! d) Li mortigis sin propramane. e) Li mortiĝis en aŭto. f) Ŝajnas, ke ili plibonigis ĉion, kion eblis. g) Ĉu ŝajnas al vi ankaŭ, ke malvarmigis?

 

2.

estigi – dát něčemu vzniknout, něco založit Karolo IV-a estigis la  faman universitaton en Prago.

estiĝi – vzniknout  En nia strato estiĝis nova restoracio.

 

3.

a) Mi dezirus, ke vi foriru. b) Vi ne volas, mi esperas, ke mi devu ripeti tion?! c) Ŝi venis por diri al mi, ke ŝi forveturas.

 

Bulteno     Úvodní stránka učebnice     Následující lekce