Kioma
horo estas?
= Kolik je hodin?
|
Celá:
|
Estas
la unua, la dua, …. la dek-dua.
Je jedna hod., jsou dvě, …. je dvanáct hod.
|
|
Půl:
|
Estas
la tria kaj duono.
Je půl čtvrté.
|
|
Čtvrt:
|
Estas
kvarono post la deka.
Je čtvrt na jedenáct.
Estas
kvarono anktaŭ la dek-unua.
Je tři čtvrtě na jedenáct.
|
|
Ostatní:
|
Estas
dudek du minutoj post la sesa.
Je 6:22.
Estas
tridek kvin minutoj post la oka. = Estas ok horoj
tridek kvin minutoj.
Je
8:35.
|
Počítání
půlhodin a čtvrthodin je obdobné jako v angličtině:
Půlhodina
se počítá od předcházející hodiny (stejně jako v angličtině
- half past three).
První
čtvrthodina se počítá od předchozí, třetí čtvrthodina
od následující.
Pro
vyjádření v kolik hodin se něco událo užíváme
předložky je.
Je
kioma horo? =
V kolik hodin?
je
la unua (horo), je la dua (horo), … = v jednu (hodinu),
ve dvě (hodiny)
|
Monatoj
měsíce
|
|
januaro
leden
februaro
únor
marto
březen
aprilo
duben
majo
květen
junio
červen
julio
červenec
aŭgusto
srpen
septembro
září
oktobro
říjen
novembro
listopad
decembro
prosinec
|
Vazbu
v /měsíci/ vyjádříme stejně jako v případě
dnů, jejich etap i ročních období formou příslovce; tedy
januare, februare atd. Možná je také vazba s předložkou
en; en januaro, en februaro.
Vazba
s předložkou dum, znamená to, že děj probíhal po
celý daný měsíc, resp. dané období. Zde použijeme určitý
člen.
dum
la januaro – v průběhu ledna (během celého měsíce)….
př.
Ni
povas renkontiĝi
iam oktobre. (Můžeme se sejít někdy v říjnu.)
La
tramoj ne veturos en la strato dum la tuta marto. (Tramvaje
nebudou jezdit v ulici celý březen.)
"V roce
X" řekneme: en la jaro X
Kiu*
tago estas hodiaŭ? =
Kolikátého je dnes?
Na
tuto otázku odpovídáme řadovou číslovkou v nominativu,
za kterou následuje předložka de a příslušný měsíc.
Hodiaŭ
estas la unua de majo. Dnes je prvního května.
Mluvíme-li
o tom, v jaký den se co stalo nebo stane, používáme u
číslovky akuzativ.
Mi
revenos la dekokan de majo. Vrátím se osmnáctého.
Tio
okazis la unuan de aprilo. To se událo 1. dubna.
Kiun
tagon tio okazis? Jaký den se to stalo?
Časová
určení, která se vztahují k roku, měsíci či týdnu
– např. vloni, letos, minulý týden atd. - se tvoří následujícím
způsobem: př. jaro
pasinta
jaro (minulý rok) -> pasintjare – vloni
nuna
jaro = ĉi tiu jaro (nynější rok, tento rok) -> nunjare
= ĉi-jare - letos
venonta
jaro (příští rok) -> venontjare – příští
rok (časové určení)
Obdobně
řekneme pasintsemajne, venontmonate atd.
|
pasint….e
–
minulý …
nun…e
/ ĉi-…e –
tento ...
venont…e
– příští …
|
Vidíme,
že tato časová určení mají podobu příslovce.
_________________________________________________
*
pozn. ke kiu/kia: Když se zeptáme Kia tago estas
hodiaŭ?, máme na mysli jakého druhu dotyčný den
je; jde nám o počasí, o náplň atd.
Kian
tagon vi havis? Dankon, bonan.
Jaký
den jsi měl? Díky, dobrý.
|
Kristnasko
– Vánoce
Pasko
– Velikonoce
Novjaro
– Nový rok
-----------------------------
festo
– svátek
ŝtatfesto
– státní svátek
|
Cvičení:
1.
Přečtěte číslovky:
b)
přečtěte tytéž jako řadové
2.
Přeložte časy
a)
čtvrt na čtyři
b)
půl deváté
c)
6:36
3.
Stupňujte přídavná jména a příslovce
a)
granda, longa, nova
b)
bone, malbele
4.
Přeložte
a)
Usnul jsem v půl jedenácté.
b)
Dopili jsme lahev odpoledne.
c)
Odešel z domu v deset.
Klíč:
2.
a)
kvarono post la tria
b)
duono post la oka
c)
tridek ses post la sesa / ses horoj tridek ses minutoj
a)
Mi ekdormis je la duono post la deka.
b)
Ni fintrinkis la botelon posttagmeze.
c)
Li eliris el la domo je la deka.