LEKCE  4

 

1. Otázky doplňovací a souvztažná slova (korelativa)

Zatím jsme se věnovali jen otázkám zjišťovacím, na které stačí odpovědět „ano/ne“ a které se v esperantu tvoří pomocí částice „ĉu“. Ostatní otázky označujeme jako doplňovací. Jsou uvozeny zpravidla tázacími zájmeny či příslovci.

 

zájmena

příslovce

kio? – co?

kiu?– kdo, který?

kia? – jaký?

kies? – čí?

kie? – kde?

kiel?– jak?

kiam? – kdy?

kial? – proč?

 

 

KIO ? (co)

- od kio (co v 1. pádě) musíme odlišit akuzativ kion (co ve 4. pádě)

Kio okazas? Co se děje? (1. pád)

ale:

Kion vi aŭdis? Co jste slyšel? (4. pád)

Kion vi diris? Co jste říkal? (4. pád)

 

KIU ? (kdo, který)

Kiu el vi scias paroli angle? Kdo z vás umí mluvit anglicky?

Kiu tago estas hodiaŭ? Jaký den je dnes? (ve významu který – zda pondělí, úterý atd.)

- znovu musíme odlišit akuzativ kiun (koho, jakého, kterého):

Kiun vi renkontis? Koho jsi potkal?

Kiun lernejon vi fine elektis? Jakou školu sis nakonec vybral?

 

KIA ? (jaký)

Kia estas via edzino? Jaká je vaše manželka? (jaké má charakterové vlastnosti atd.)

Kia tago estas hodiaŭ? Jaký den je dnes? (ve významu jaké je počasí atd.)

- i zde existuje akuzativní tvar kian (jakého)

Kian edzinon vi havas? Jakou máš manželku?

 

KIES ? – (čí)

Kies estas la blua automobilo? Čí je ten modrý automobil?

____________________________________________________

 

Příslovce KIE ? (kde) a jeho akuzativní formu KIEN ? (kam) už známe z minulé lekce.

Kie Vi estas? Kde jste?  Kien vi iros? Kam půjdete?

 

KIAM ?  (když)

Kiam vi revenos? Kdy se vrátíte.

 

KIEL ?  (jak)

Kiel vi fartas? Jak se máte?

 

KIAL ?  (proč)

Kial vi demandas? Proč se ptáte?

 

KIOM ? (kolik)

Kiom estas du kaj du? Kolik je dvě a dvě?

 

Od kiom odvodíme  KIOMA ?  = kolikátý.

 

 

Tatáž zájmena a příslovce můžeme použít jako vztažná.

kio – co, což

kiu– kdo, který

kia – jaký

kies – jehož

kie – kde

kiel– jak

kiam – kdy

kial – proč

kiom  - kolik

Mi ne scias, kiu estas la sinjoro.

Mi ne scias, kia estas ŝia edzo.

Sinjorino X, kies filo ne lernas bone, ne venis.

Mi scias, kial li revenis. Vím, proč se vrátil.

atd.

 

Tázací a vztažná zájmena a příslovce tvoří jednu z pěti skupin souvztažných slov neboli korelativ.  Pokud jsme se dobře naučili je, ostatní skupiny si osvojíme hravě, protože všechny vycházejí ze stejného základu a tím jsou korelativa neurčitá. Můžeme si je představit jako neurčité odpovědi na otázky uvozené jednotlivými tázacími korelativy, které jsme právě probrali.

kio? –> io (něco)

kiu? –> iu (někdo, některý)

kia? –> ia (nějaký)

kies? –> ies (něčí, čísi)

kie? –> ie (někde)

kiel? –> iel (nějak)

kiam? –> iam (někdy)

kial? –> ial (z nějakého důvodu)

 

  Z tabulky vidíme, že tázací a vztažná zájmena jsou odvozena od neurčitých předsunutím písmene k-. Stejně tak se utvoří korelativa ukazovací předsunutím písmene t- (tio = to), zevšeobecňující písmenem ĉ- (ĉio = všechno) a záporná předponou ne- (nenio = nic).

   

Přehled korelativ

tázací a vztažná

ukazovací

neurčitá

zevšeobecňující

záporná

 věc

kio

co, což

tio

to

io

něco

ĉio

všechno

nenio

nic

 osoba,věc

kiu

kdo, který

tiu

ten (ta,to)

iu

někdo, některý

ĉiu

každý

neniu

nikdo, žádný

 vlastnost

kia

jaký

tia

takový

ia

nějaký

ĉia

všelijaký

nenia

nijaký

 vztažnost

kies

čí, jehož

ties

toho (té, těch)

ies

něčí

ĉies

všech

nenies

ničí

 místo

kie

kde

tie

tam

ie

někde

ĉie

všude

nenie

nikde

 způsob

kiel

jak, jako

tiel

tak

iel

nějak

ĉiel

všelijak

neniel

nijak

 čas

kiam

kdy, když

tiam

tehdy

iam

někdy

ĉiam

vždy

neniam

nikdy

 příčina

kial

proč

tial

proto

ial

z nějakého důvodu

ĉial

ze všech důvodů

nenial

bez důvodu

 množství

kiom

kolik

tiom

tolik

iom

trochu

ĉiom

ve vší míře

neniom

vůbec nic

  L4 

Připomeňme, že u korelativ řady –io a –ie odlišujeme tvary akuzativu (-ion, -ien) a u řady -iu, -ia tvary akuzativu i množného čísla (-iun, -ian / -iuj, -iaj / -iujn, - iajn). Od řady –iom odvodíme –ioma (kioma = kolikátý, …).

L4   

Částice ĈI se používá k bližšímu určení (většinou s ukazovacími korelativy)

ĉi tiu n. tiu ĉi – tento

ĉi tio n. ĉi tio – toto

ĉi tie n. tie ĉi – zde

atd.

 

Částice AJN, stojící za příslušným zájmenem nebo příslovcem, odpovídá českému –koli(v)

ie ajn - kdekoli

iu ajn – kdokoli, kterýkoli

io ajn – cokoli atd.

 

L4   

2. Jen jeden zápor

V esperantské větě může být jen jeden zápor. Pozorujte na příkladech, jak se to projevuje na korelativech a slovesech.

Nevidím nikoho.: Mi ne vidas iun.

Nikdo nepřišel.: Neniu venis.

 

Jak je vidět z příkladů, po slovese v záporném tvaru nenásleduje záporné korelativum, ale neurčité. Po záporném korelativu zase následuje sloveso v kladném tvaru. Kdybychom použili dva zápory (v prvním případě záporné korelativum, v druhém záporný tvar slovesa) navzájem by se vyrušili a větu bychom pak museli chápat v kladném smyslu stejně, jako když v češtině řekneme „Nejsem neskromný.“ „Není neschopný.“ atd.

  L4 

 

Předpony a přípony III.

 

- přípona –EJ- znamená místo konání

manĝi (jíst) ->

manĝejo (jídelna)

biero (pivo)  ->

bierejo (pivnice)

 

 

- přípona –EM- vyjadřuje něčí náchylnost k něčemu, něčí charakteristickou vlastnost

kanti (zpívat) ->

kantema (zpěvavý)

zorgi (starat se) ->

zorgema (starostlivý)

 

 

- přípona –EBL- znamená možnost udělat s něčím něco

manĝi  ->

manĝebla (jedlý)

legi  ->

legebla (čitelný)

ebla = možný, eble = možná (přísl.), ebli = být možný

Tio ne estas ebla. = Tio ne eblas. To není možné.

 

  L4 

Slovní zásoba A:

fumi

kouřit

gaja = bonhumora

veselý

ĝoji (, ke)

mít radost, být rád (,že)

humoro

nálada

kanti

zpívat

kredi (ion al iu)

věřit (něco někomu)

lernejo

škola

okazi

udát se, přihodit se

okazo

příležitost, událost

pensi

myslet

renkonti (iun)

potkat (někoho)

renkontiĝi (kun iu)

setkat se (s někým)

reveni

vrátit se

zorgi

starat se, mít starosti

  L4 

B:

Manĝado, trinkado – jídlo, pití

Fruktoj kaj legomoj – ovoce a zelenina

manĝaĵo - pokrm

trinkaĵo - nápoj

manĝilaro- příbor

-tranĉilo - nůž

- forko - vidlička

- kulero – lžíce

botelo – láhev

glaso - sklenice

telero – talíř

          ______________

viando – maso

 

porkaĵo – vepřové

bovaĵo – hovězí     (atd.)

 

sopo – polévka

saŭco – omáčka

nutraĵoj – potraviny

lakto – mléko

faruno – mouka

pano – chléb

sukero – cukr

vinagro – ocet

salo - sůl

 

pomo - jablko

piro - hruška

persiko – broskev

oranĝo – pomeranč

citrono - citrón

terpomoj– brambory

tomato – rajče

kukumo – okurka

kaŝtano – jedlý kaštan

pruno - švestka

karoto – mrkev

ĉerizo – třešeň

Ovocný strom nejlépe vytvoříme složeninou s -arbo -> pomarbo – jabloň, oranĝarbo – pomerančovník.

 

 

  Cvičení:

1. Přeložte

a) Kdo to viděl? Nikdo?

b) Jsem rád, že se tady nesmí kouřit.

c) Zeptejte se toho pána.

d) Čí je to auto? Ničí?

e) Slyšeli všichni učitele? Někteří ne.

f) Nechci nic.

g) Jak jste se měl? Všelijak.

h) Nikdo neví, co se stalo.

i) Jaký je tvůj manžel?

  L4 

2. Vypracujte si znovu popaměti přehled souvztažných slov   

  L4 

3. Přeložte (použijte zdvořilostní formu)

a) Otevřete, prosím, okno.

b) Řekněte mi, prosím vás, co se stalo.

c) Laskavě přijďte.

  L4 

Klíč:

1.

a) Kiu vidis tion? Neniu?

b) Mi ĝojas, ke ĉi tie/tie ĉi oni ne povas fumi.

c) Demandu tiun sinjoron.

d) Kies estas la aŭtomobilo? Nenies?

e) Ĉu ĉiuj aŭdis la instruiston? Iuj ne.

f) Mi ne volas ion.

g) Kiel vi fartis? Ĉiel.

h) Neniu scias, kio okazis.

i) Kia estas via edzo?

  L4 

3.

a) Bonvolu malfermi la fenestron.

b) Bonvolu diri al mi, kio okazis.

c) Bonvolu veni.

Bulteno     Úvodní stránka učebnice     Následující lekce