KLUB ESPERANTISTŮ V PRAZE

Esperantista klubo en Praha

Ve Smečkách 24, Praha 1

t.brichacek@seznam.cz

Schůzky každý čtvrtek 17-19 h

 
      Esperantista klubo en Praha | Klub esperantistů v Praze  
 

 


 

 

 

 

 

      

 

 

   

 

Zpět na hlavní stranu

Dějiny umělých jazyků

 

Esperantista klubo en Praha

Ve Smečkách 24, Praha 1

t.brichacek@seznam.cz

Kunvenoj ĉiu-ĵaŭde ekde la 17-a ĝis 19 la horo

 

 

 

 

 

Základní informace o esperantu

 

Stáhněte si informační brožuru Esperanto máš v kapse!

 

Co je esperanto?

Esperanto je zdaleka nejrozšířenějším z řady umělých jazyků, které byly vytvořeny ve snaze naplnit myšlenku neutrálního mezinárodního pomocného jazyka. Tato idea – jejímž kořenům a vývoji se věnujeme v rubrice Historie – vycházela z představy, že lidé budou v mezinárodních stycích používat jediný, na základě racionálního plánu uměle vytvořený jazyk.  Ten by měl mít jednoduchou, zcela pravidelnou gramatiku, aby se jej každý mohl snadno naučit. Nijak by nepotlačoval jazyky národní, sloužil by naopak k ochraně jazyků malých národů. 

Snadno si dokážeme představit, jak by se život zjednodušil, kdyby se tato praktická myšlenka uskutečnila. S jedním jazykem, který bychom si osvojili bez větší námahy, bychom vystačili po celém světě. - Už žádné domlouvání posuňky, nohama a rukama, žádné trapné situace kvůli tomu, že nemáme jazykové vlohy. - Učení cizích jazyků by se stalo nadstavbou pro zájemce. Lidé by nemuseli utrácet peníze za  jazykové kurzy a ztrácet v nich čas. -  Mezinárodní organizace by mohly propustit armádu tlumočníků, protože jednací řeč by byla propříště jediná.  Ani podnikatelé by nemuseli utrácet za drahé překlady korespondence se zahraničními obchodními partnery. 

Zkrátka a dobře, je jen málo těch, kterým by zavedení mezinárodního pomocného jazyka nebylo prospěšné - a to jsou ti, kteří právě na různorodosti jazyků v mezinárodních stycích zakládají své živobytí  (tlumočníci, překladatelé, jazykové školy,...).

Esperanto plně vyhovuje ideálu jazyka, který by ke zmíněnému účelu mohl sloužit. Má jednoduchou, zcela pravidelnou gramatiku, která se vyznačuje logickou slovotvorbou. Jeho slovní zásoba je založena na slovech vybraných z hlavních evropských jazyků, přičemž mnohá z nich se používají mezinárodně a jsou tudíž dobře srozumitelná. 

Říká se, že naučit se Esperanto je šestkrát jednodušší než průměrný národní jazyk.

ESPERANTO-CZ 

Proč se v dnešní době esperanto učit?

Nebudeme tvrdit, že znalost esperanta Vám přijde vhod, až se v zahraničí budete na ulici ptát na cestu nebo objednávat jídlo v restauraci, ani že zvýší Vaše vyhlídky na  kvalitní zaměstnání. Je jasné, že lidé se většinou učí cizí jazyky právě proto, aby se v cizině běžně domluvili a aby získali na trhu práce větší cenu - řeknete si tedy možná, že učit se jazyk, který nic podobného nenabízí, není zrovna dvakrát praktické. Nemáte ale tak docela pravdu; umět esperanto má své výhody.

Největší z nich je ta, že máte možnost získat rychle známé po celém světě. Právě proto, že esperantistů je tak málo (ať už 100 tisíc nebo dva miliony), vždycky rádi uvidí někoho, s kým si mohou popovídat. Esperanto tak stále pomáhá navazovat nové a nové kontakty.

S hledáním můžete začít ve svém okolí. V každém větším městě u nás je esperantský klub; většinou se tam ale scházejí jen starší lidé. Pro mladé esperantisty je lepší seznamovat se po internetu, protože ten je naopak prostorem jejich vrstevníků. Nejrychlejší je napsat inzerát do některé esperantské seznamky na  dopisování nebo na některý odpovědět, popřípadě se podívat na různé chaty (obojí viz Odkazy).

Další výhodou je, že esperanto se mohou naučit i lidé, kteří nemají talent na jazyky. Stačí se podívat na náš stručný úvod do gramatiky a hned Vám bude jasné, proč se říká, že tento jazyk je šestkrát jednodušší než kterýkoli jiný. Naučte se tedy svůj první cizí jazyk. Pokud ho využijete tak, jak navrhujeme, konečně zažijete, jaké to je, domluvit se jinak než česky.

Esperanto je v neposlední řadě příjemné a zajímavé hobby. -  Pokud Vám jako takové připadá trochu extravagantní, nebudeme s Vámi souhlasit,  ale i pro Vás máme speciální  důvod, proč se jazyk naučit : udělejte se zajímavější pro své okolí. :-)    

ESPERANTO-CZ 

Časté dotazy   

Vedle otázky, k čemu vlastně je, učit se v dnešní době esperanto - na kterou se snažíme odpovědět níže - se lidé nejčastěji ptají na to, kolik lidí esperanto umí.

Jedinou 100% nespornou odpovědí je, že to nikdo přesně neví a vědět nemůže. Všechno, co máme, jsou odhady. Ty se mohou v jednotlivých zemích opírat např. o srovnání mezi počtem členů esperantských organizací a  lidmi, o kterých se ví, že esperantsky mluví, ale nejsou nikde registrovaní (- známí jsou např. proto, že navštěvovali kurzy, objednávají literaturu atd.)

Nejpesimističtější odhady se pohybují okolo pouhých sto tisíc lidí, optimistické pak počítají až se dvěma miliony. 

ESPERANTO-CZ 

Stručný úvod do gramatiky  

Všechna podstatná jména mají v singuláru koncovku -o, přídavná jména –a, příslovce od přídavných jmen odvozená –e. Infinitivy sloves končí na -i. Množné číslo u podstatných a přídavných jmen se utvoří připojením –j za koncovku –o resp. –a. Pády se vyjadřují předložkami, tvar slova se nemění, pouze tvar 4. pádu se tvoří připojením koncovky –n

Řekne-li se tedy přítel amiko, přátelský  je amika, přátelsky amike, přátelit se amiki.

 

Slovesa se časují zcela pravidelně, a to tak, že infitivní -i nahradíme pro minulý čas příponou -is, pro přítomný -as, a pro budoucí -os. Jednotlivé osoby vyjádříme zájmeny před slovesným tvarem. Ukažme si to na příkladu slovesa paroli (= mluvit). 

 

mi

parolis

minulý čas

 

parolas

přítomný čas

 

parolos

budoucí čas

 

 

vi

ty, vy

li, ŝi, ĝi

on, ona, ono

ni

my

ili

oni

 

Slovotvorba je v Esperantu velmi jednoduchá a logická díky tomu, že od výchozího slova můžeme odvodit bezpočet dalších pomocí předpon a přípon. Např. předpona mal- značí pravý opak, malamiko je tedy nepřítel, přechylování zase probíhá záměnou koncového –o za –ino; patro=otec, patrino=matka, …

Slovní zásoba je odvozena především z latiny, moderních románských jazyků (hlavně francouzštiny) a jazyků germánských (hlavně němčiny a angličtiny), ale najdou se v ní prvky i z jiných jazyků.

 

Tolik stručný úvod. Pokud Vás zajímá víc, neváhejte a nahlédněte do naší internetové učebnice.  

ESPERANTO-CZ 

 

Historie esperanta v Česku

Esperanto má v českých zemích více než stoletou tradici. První průkopníci hnutí se objevili v 90. letech 19. století, o opravdovém rozvoji však můžeme mluvit až od počátku 20. století, kdy začaly vznikat první kluby a spolky. První zastřešující organizace byla založena až za první republiky v roce 1920 pod názvem Československý svaz esperantský. Od roku 1935, kdy se spojil s esperantským svazem čs. Němců fungoval pod názvem Esperantský svaz v Československé republice (ESČSR).

 ESPERANTO-CZ

Ve dvacátých letech, kdy esperanto zažívalo ve světě nebývalý rozmach, se i u nás slibně rozvíjelo; počet lidí ovládajících jazyk výrazně stoupal. V roce 1921 se v Praze konal pod patronací státních orgánů Světový kongres. V době, kdy se na půdě Společnosti národů jednalo o možné oficiální podpoře esperantu (nakonec s negativním výsledkem), měla  tato myšlenka svého zastánce mj. v československém ministru zahraničí Edvardu Benešovi.

V roce 1932 začal čs. rozhlas v Brně vysílat občasné relace v esperantu. Od následujícího roku se vysílala každý měsíc kulturní pásma „Verda stacio“, na kterých se podílela skupina herců a zpěváků, mj. Karel Höger. Pořady režíroval spisovatel František Kožík.

 ESPERANTO-CZ

Za okupace byly esperantské organizace rozpuštěny a zakázány, ESČSR se mohl obnovit až po válce (- stalo se tak už v roce 1945). V roce 1946 se znovu objevily esperantské relace v rozhlase. Skončily ovšem už o čtyři roky později; po roce 1948 totiž  přišly  další potíže  - východoevropské komunistické režimy v období tuhého stalinismu esperantské hnutí (po sovětském vzoru) potlačovaly. V roce 1952 byl ESČSR znovu nuceně rozpuštěn. 

ESPERANTO-CZ

V druhé polovině 50. let, v období politického uvolňování se situace začala lepšit, esperantské kluby mohli znovu volněji fungovat.  V roce 1961 už mohla ve Státním pedagogickém nakladatelství vyjít Cvičebnice esperanta a nové slovníky. V roce 1969 byl obnoven národní esperantský svaz pod názvem Český esperantský svaz, zatímco na Slovensku vznikla asociace samostatná.

 ESPERANTO-CZ

V první polovině 70. let měl ČES asi 2500 členů, dnes má necelých 900. Poslední léta znamenaly pro českou asociaci spíše éru stagnace a stárnutí členské základny. K pozitivním momentům patří vydání nové učebnice a slovníků, zavedení, byť skromných, internetových stránek a stejně tak (byť ojedinělé) případy vyučování jazyka pro děti (viz níže).

V roce 1996 se v Praze uskutečnil 81. Světový kongres, na kterém byl přijat tzv. Pražský manifest.

ESPERANTO-CZ

ESPERANTO-CZ

Významné osobnosti

K významným osobnostem, které ovládaly esperanto, patřili herec Karel Höger a spisovatel František Kožík, zmínění výše v souvislosti s rozhlasovým vysíláním. V současné době je jedním z nejznámějších kardinál Vlk.

 ESPERANTO-CZ

V prostředí českého esperanta vznikla řada kvalitních překladů domácí i světové literatury, ale také řada děl původních. Mezi nejznámější autory patří básnířka Eli Urbanová (1922-2013), která začala v esperantu tvořit od roku 1950.  Za uplynulé půlstoletí napsala velké množství originálních básní, za které získala opakovaně esperantské literární ceny. Sama později zasedala ve vyhodnocovacích komisích. V letech 1986-95 byla členkou Akademie esperanta. Básnické dílo: Nur tri kolorojn (1960), El subaj fontoj (1981), Verso kaj larmo (1986), Vino, viroj kaj kanto (1995), Peza vino (1996), El mia buduaro (2001), Rapide pasis la temp' (2003). Próza: Hetajro dancas (1995) – autobiografické dílo.

ESPERANTO-CZ

ESPERANTO-CZ

Nakladatelství esperantské literatury

Po listopadu ’89  založil přední český esperantista Petr Chrdle agenturu KAVA-PECH (Kongresová a vzdělávací agentura Petra Chrdleho), která u nás pomáhá pořádat esperantské kulturní akce všeho druhu a vydává kromě různých jazykových učebnic a příruček (v češtině i v cizích jazycích) také literaturu v esperantu. V průběhu 90. let v tomto nakladatelství vyšla nová učebnice Esperantem za tři měsíce (1995), esperantsko-český (1995) a česko-esperantský slovník (1998), v nízkém nákladu pak celá řada dalších titulů.  

> KAVA-PECH

 

 

 
 
  Bulteno | Disvojiĝo | Esperanto Prago 2014                                                                                                                            
Počítadlo.cz