Stáhněte si informační brožuru
Esperanto máš v kapse!
Co je esperanto?
Esperanto je
zdaleka nejrozšířenějším z řady umělých jazyků,
které byly vytvořeny ve snaze naplnit myšlenku
neutrálního mezinárodního pomocného jazyka.
Tato idea – jejímž
kořenům a vývoji se věnujeme v rubrice
Historie – vycházela z představy, že lidé budou
v mezinárodních stycích používat jediný, na základě
racionálního plánu uměle vytvořený jazyk. Ten by
měl mít jednoduchou, zcela pravidelnou gramatiku,
aby se jej každý mohl snadno naučit. Nijak by
nepotlačoval jazyky národní, sloužil by naopak k
ochraně jazyků malých národů.
Snadno si dokážeme představit, jak by se život
zjednodušil, kdyby se tato praktická myšlenka
uskutečnila. S jedním jazykem, který bychom si
osvojili bez větší námahy, bychom vystačili po celém
světě. - Už žádné domlouvání posuňky, nohama a
rukama, žádné trapné situace kvůli tomu, že nemáme
jazykové vlohy. - Učení cizích jazyků by se stalo
nadstavbou pro zájemce. Lidé by nemuseli utrácet
peníze za jazykové kurzy a ztrácet v nich čas. -
Mezinárodní organizace by mohly propustit armádu
tlumočníků, protože jednací řeč by byla propříště
jediná. Ani podnikatelé by nemuseli utrácet za
drahé překlady korespondence se zahraničními
obchodními partnery.
Zkrátka a dobře, je jen málo těch, kterým by
zavedení mezinárodního pomocného jazyka nebylo
prospěšné - a to jsou ti, kteří právě na
různorodosti jazyků v mezinárodních stycích
zakládají své živobytí (tlumočníci, překladatelé,
jazykové školy,...).
Esperanto plně vyhovuje ideálu jazyka, který by ke
zmíněnému účelu mohl sloužit. Má jednoduchou, zcela
pravidelnou gramatiku, která se vyznačuje logickou
slovotvorbou. Jeho slovní zásoba je založena na
slovech vybraných z hlavních evropských jazyků,
přičemž mnohá z nich se používají mezinárodně a jsou
tudíž dobře srozumitelná.
Říká se, že naučit se Esperanto je šestkrát
jednodušší než průměrný národní jazyk.
ESPERANTO-CZ
Proč se v dnešní době esperanto
učit?
Nebudeme tvrdit,
že znalost esperanta Vám přijde vhod, až se
v zahraničí budete na ulici ptát na cestu nebo
objednávat jídlo v restauraci, ani že zvýší Vaše
vyhlídky na kvalitní zaměstnání. Je jasné, že lidé
se většinou učí cizí jazyky právě proto, aby se
v cizině běžně domluvili a aby získali na trhu práce
větší cenu - řeknete si tedy možná, že učit se
jazyk, který nic podobného nenabízí, není zrovna
dvakrát praktické. Nemáte ale tak docela pravdu;
umět esperanto má své výhody.
Největší z nich
je ta, že máte možnost získat rychle známé po celém
světě. Právě proto, že esperantistů je tak málo (ať
už 100 tisíc nebo dva miliony), vždycky rádi uvidí
někoho, s kým si mohou popovídat. Esperanto tak
stále pomáhá navazovat nové a nové kontakty.
S hledáním můžete
začít ve svém okolí. V každém větším městě u nás je
esperantský klub; většinou se tam ale scházejí jen
starší lidé. Pro mladé esperantisty je lepší
seznamovat se po internetu, protože ten je naopak
prostorem jejich vrstevníků. Nejrychlejší je napsat
inzerát do některé esperantské seznamky na
dopisování nebo na některý odpovědět, popřípadě se
podívat na různé chaty (obojí viz
Odkazy).
Další výhodou je,
že esperanto se mohou naučit i lidé, kteří nemají
talent na jazyky. Stačí se podívat na náš
stručný úvod do gramatiky a hned Vám bude jasné,
proč se říká, že tento jazyk je šestkrát jednodušší
než kterýkoli jiný. Naučte se tedy svůj první cizí
jazyk. Pokud ho využijete tak, jak navrhujeme,
konečně zažijete, jaké to je, domluvit se jinak než
česky.
Esperanto je v
neposlední řadě příjemné a zajímavé hobby. - Pokud
Vám jako takové připadá trochu extravagantní,
nebudeme s Vámi souhlasit, ale i pro Vás máme
speciální důvod, proč se jazyk naučit : udělejte se
zajímavější pro své okolí. :-)
ESPERANTO-CZ
Časté dotazy
Vedle otázky, k čemu vlastně je, učit se v dnešní
době esperanto - na kterou se snažíme odpovědět níže
- se lidé nejčastěji ptají na to, kolik lidí
esperanto umí.
Jedinou 100% nespornou odpovědí je, že to nikdo
přesně neví a vědět nemůže. Všechno, co máme, jsou
odhady. Ty se mohou v jednotlivých zemích opírat
např. o srovnání mezi počtem členů esperantských
organizací a lidmi, o kterých se ví, že esperantsky
mluví, ale nejsou nikde registrovaní (- známí jsou
např. proto, že navštěvovali kurzy, objednávají
literaturu atd.)
Nejpesimističtější odhady se pohybují okolo pouhých
sto tisíc lidí, optimistické pak počítají až se
dvěma miliony.
ESPERANTO-CZ
Stručný úvod do gramatiky
Všechna podstatná jména
mají v singuláru koncovku
-o,
přídavná jména
–a, příslovce od přídavných jmen odvozená
–e.
Infinitivy sloves končí na
-i.
Množné číslo u podstatných a přídavných jmen se
utvoří připojením
–j za koncovku –o resp. –a. Pády se
vyjadřují předložkami, tvar slova se nemění, pouze
tvar 4. pádu se tvoří připojením koncovky
–n.
Řekne-li se tedy přítel
amiko,
přátelský je amika,
přátelsky amike,
přátelit se amiki.
Slovesa se časují zcela
pravidelně, a to tak, že infitivní
-i
nahradíme pro minulý čas příponou
-is,
pro přítomný -as,
a pro budoucí
-os. Jednotlivé osoby vyjádříme zájmeny
před slovesným tvarem. Ukažme si to na příkladu
slovesa paroli (= mluvit).
mi |
já
|
parolis
minulý čas
parolas
přítomný čas
parolos
budoucí čas
|
vi |
ty, vy
|
li, ŝi, ĝi
|
on, ona, ono
|
ni |
my
|
ili |
oni
|
Slovotvorba je
v Esperantu velmi jednoduchá a logická díky tomu, že
od výchozího slova můžeme odvodit bezpočet dalších
pomocí předpon a přípon. Např. předpona
mal- značí
pravý opak, malamiko
je tedy nepřítel, přechylování zase probíhá záměnou
koncového –o za –ino;
patro=otec, patrino=matka, …
Slovní zásoba je
odvozena především z latiny, moderních románských
jazyků (hlavně francouzštiny) a jazyků germánských
(hlavně němčiny a angličtiny), ale najdou se v ní
prvky i z jiných jazyků.
Tolik stručný úvod.
Pokud Vás zajímá víc, neváhejte a nahlédněte do naší
internetové učebnice.
ESPERANTO-CZ
Historie esperanta v Česku
Esperanto má
v českých zemích více než
stoletou tradici. První
průkopníci hnutí se objevili
v 90. letech 19. století, o
opravdovém rozvoji však můžeme
mluvit až od počátku 20.
století, kdy začaly vznikat
první kluby a spolky. První
zastřešující organizace byla
založena až za první republiky
v roce 1920 pod názvem
Československý svaz esperantský.
Od roku 1935, kdy se spojil
s esperantským svazem čs. Němců
fungoval pod názvem Esperantský
svaz v Československé republice
(ESČSR).
ESPERANTO-CZ
Ve dvacátých
letech, kdy esperanto zažívalo
ve světě nebývalý rozmach, se i
u nás slibně rozvíjelo; počet
lidí ovládajících jazyk výrazně
stoupal. V roce 1921 se v Praze
konal pod patronací státních
orgánů Světový kongres. V době,
kdy se na půdě Společnosti
národů jednalo o možné oficiální
podpoře esperantu (nakonec s
negativním výsledkem), měla
tato myšlenka svého zastánce mj.
v československém ministru
zahraničí Edvardu Benešovi.
V
roce 1932 začal čs. rozhlas
v Brně vysílat občasné relace
v esperantu. Od následujícího
roku se vysílala každý měsíc
kulturní pásma „Verda stacio“,
na kterých se podílela skupina
herců a zpěváků, mj. Karel Höger.
Pořady režíroval spisovatel
František Kožík.
ESPERANTO-CZ
Za okupace byly
esperantské organizace
rozpuštěny a zakázány, ESČSR se
mohl obnovit až po válce (-
stalo se tak už v roce 1945). V
roce 1946 se znovu objevily
esperantské relace v rozhlase.
Skončily ovšem už o čtyři roky
později; po roce 1948 totiž
přišly další potíže -
východoevropské komunistické
režimy v období tuhého
stalinismu esperantské hnutí (po
sovětském vzoru) potlačovaly.
V roce 1952 byl ESČSR znovu
nuceně rozpuštěn.
ESPERANTO-CZ
V druhé polovině
50. let, v období politického
uvolňování se situace začala
lepšit, esperantské kluby mohli
znovu volněji fungovat. V roce
1961 už mohla ve Státním
pedagogickém nakladatelství
vyjít Cvičebnice esperanta
a nové slovníky. V roce 1969
byl obnoven národní esperantský
svaz pod názvem Český
esperantský svaz, zatímco na
Slovensku vznikla asociace
samostatná.
ESPERANTO-CZ
V první polovině
70. let měl ČES asi 2500 členů,
dnes má necelých 900. Poslední
léta znamenaly pro českou
asociaci spíše éru stagnace a
stárnutí členské základny.
K pozitivním momentům patří
vydání nové učebnice a slovníků,
zavedení, byť skromných,
internetových stránek a stejně
tak (byť ojedinělé) případy
vyučování jazyka pro děti (viz
níže).
V roce 1996 se
v Praze uskutečnil 81. Světový
kongres, na kterém byl přijat
tzv.
Pražský manifest.
ESPERANTO-CZ
ESPERANTO-CZ
Významné osobnosti
K významným osobnostem, které
ovládaly esperanto, patřili
herec Karel Höger a
spisovatel František Kožík,
zmínění výše v souvislosti s
rozhlasovým vysíláním. V
současné době
je jedním z nejznámějších
kardinál
Vlk.
ESPERANTO-CZ
V prostředí českého esperanta
vznikla řada kvalitních překladů
domácí i světové literatury, ale
také řada děl původních. Mezi
nejznámější autory patří
básnířka Eli Urbanová
(1922-2013), která začala v
esperantu tvořit od roku 1950.
Za uplynulé půlstoletí napsala
velké množství originálních
básní, za které získala
opakovaně esperantské literární
ceny. Sama později zasedala ve
vyhodnocovacích komisích.
V letech 1986-95 byla členkou
Akademie esperanta. Básnické
dílo:
Nur tri kolorojn
(1960),
El subaj fontoj
(1981),
Verso kaj larmo
(1986),
Vino, viroj
kaj kanto
(1995),
Peza vino
(1996),
El mia buduaro
(2001),
Rapide pasis la temp'
(2003).
Próza:
Hetajro dancas
(1995)
– autobiografické dílo.
ESPERANTO-CZ
ESPERANTO-CZ
Nakladatelství esperantské
literatury
Po listopadu ’89 založil přední
český esperantista Petr Chrdle
agenturu KAVA-PECH (Kongresová a
vzdělávací agentura Petra
Chrdleho), která u nás pomáhá
pořádat esperantské kulturní
akce všeho druhu a vydává kromě
různých jazykových učebnic a
příruček (v češtině i v cizích
jazycích) také literaturu
v esperantu. V průběhu 90. let
v tomto nakladatelství vyšla
nová učebnice Esperantem za
tři měsíce (1995),
esperantsko-český (1995) a
česko-esperantský slovník
(1998), v nízkém nákladu pak
celá řada dalších titulů.
>
KAVA-PECH
|
|
|