LEKCE  2

1. Podstatná jména II.   

Při druhém podrobnějším zastavení u podstatných jmen probereme mluvnický rod, přechylování, a člen určitý.

 1. Pro určování mluvnického rodu platí jednoduché pravidlo. Mužského rodu jsou osoby mužského pohlaví a samci u zvířat, ženského pak logicky osoby pohlaví ženského a samičky u zvířat. Neživé věci a zvířata, pokud mluvíme o živočišných druzích bez ohledu na pohlaví, jsou rodu středního.

  2. Pokud jde o přechylování, musíme rozlišovat osoby a zvířata. U lidí platí, že základní (výchozí) slovo je mužského rodu, tvar rodu ženského pak odvozujeme přidáním koncovky –INO za kořen výchozího slova.

   patr|o - otec -> patr|ino - matka

   frat|o - bratr -> frat|ino - sestra      atd.  

U zvířat je situace odlišná v tom, že základní tvar slova (př. bovo, kato, hundo) značí živočišný druh či jedince tohoto druhu bez ohledu na pohlaví, a je tedy rodu středního.

př. bovo - kus hovězího dobytka či obecně označení druhu (skot). Mluvíme-li o obecně o zvířatech, tedy např. že nás pokousal pes, nebo že nám přes cestu přeběhla černá kočka, vystačíme si s tímto základním tvarem. Chceme-li odlišit pohlaví – mluvit tedy přímo o kocourovi, feně, býkovi atd. - použijeme předponu VIR- pro samce a příponu –INO pro samice. Přípona -IDO značí mládě.  

Množné číslo s předponou GE-

Když mluvíme v češtině o přátelích, učitelích, spolužácích, používáme vlastně množné číslo mužského rodu, bez ohledu na to, zda jsou v dané skupině i ženy. V Esperantu v případě smíšené skupiny musíme použít před tvarem slova v plurálu předponu GE-, která značí právě to, že ve skupině jsou muži i ženy. Např. tvar amikoj tedy znamená přátele-muže. Máme-li mezi přáteli i ženy, měli bychom správně použít tvaru geamikoj.

 amikoj (přátelé muži) + amikinoj (přítelkyně) = geamikoj (přátelé - muži i ženy)

Ve zmíněném případě (amikoj) by ještě nebylo tak závažnou chybou předponu ge- opomenout, v některých jiných situacích je ovšem tato předpona nevypustitelná - klasickým případem jsou rodinné vztahy .

Naproti tomu patroj = otcové, fratoj = bratři, avoj = dědové  

Člen určitý

Obdobně jako v angličtině, němčině, francouzštině aj. se užívá i v Esperantu člen určitý, a to la – tento tvar je přitom stejný pro všechny rody a pády. Použití je stejné jako ve zmíněných národních jazycích, pro pořádek přesto uveďme …..

Člen la se klade se před podstatné jméno popř. před přídavné jméno, které jej nahrazuje, v těchto případech:  

      -daná osoba či věc (o/v) byla už v hovoru zmiňována

      -je-li o/v  blíže určena (např. vedlejší větou)

-    -jde-li o o/v  obecně známou

- j  -jde-li o o/v jedinečnou

- o  o/v je známa ze souvislosti

(definice podle učebnice Petra Chrdleho Esperantem za 3 měsíce, str. 14)

Naproti tomu člen neurčitý v esperantu neexistuje. Nemůžeme-li tedy použít člen určitý, slovo stojí bez členu. Neurčitost lze však podobně jako v češtině vyjádřit neurčitými zájmeny (zpravidla iu – některý) popř. číslovkou unu.

Mi vidas iun hundon. Vidím nějakého psa.

Iam mi konis unu interesan knabinon. Kdysi jsem znal jednu zajímavou dívku.  

2. Odvozování antonym

Pravidlem, které velmi usnadňuje slovotvorbu v esperantu je tvoření záporného významu slov předponou MAL- ze slov kladného významu. Samostatné slovo totiž zpravidla existuje jen pro kladný význam.

Existují slova, kde je těžké rozlišit, který význam je kladný... např. dvojice otevřít/zavřít (malfermi/fermi). Zde je třeba základní tvar si zkrátka pamatovat.

Odvozování antonym pomocí MAL- je samozřejmě možné užívat jen v těch případech, kdy stojí navzájem obě slova v jasném protikladu.

V ostatních případech, jako jsou např. barvy nebo chuti, musí mít každé slovo samostatný tvar (a to i když např. právě určité barvy a chuti vnímáme jako sobě protikladné, např. černá/bílá nigra/blanka, hořká/sladká amara/dolĉa).  

3. Předložky I.

Předložky, které jsme vyznačili červeně, potřebují upřesňující výklad, ostatní můžeme ponechat bez komentáře a jejich použití si ukázat ve vzorových větách.

Předložka al znamená k, ke (1), a vyjadřuje také vztah, který odpovídá našemu 3. pádu (působí tedy stejně jako anglické to) (2)

 iri al maro - jít k moři (1)

Mi donis al mia avino donaĵon. Dal jsem babičce dárek. (2)

Předložka de – znamená od; od nějaké osoby, od nějaké doby

de kiu? (od koho?) de kiam? (od kdy?)    

Především ovšem de tvoří přivlastňovací vztah, tj. značí, že něco někomu patří, a vytváří tak ekvivalent našemu 2. pádu

ĉevalo de mia patro (kůň mého otce = otcův kůň), amikino de mia edzino (přítelkyně mojí manželky = manželčina přítelkyně)

V Esperantu neexistují přídavná jména přivlastňovací vytvořená od jmen osob, vyjadřujeme je proto právě opisem s de.    

geamikoj de Petr (Petrovi přátelé), romano de Balzac (Balzakův román)    

Předložka da – se užívá za podstatnými jmény udávajícími množství, míru, váhu

du kilogramoj da pomoj - dvě kila jablek

korbo da fungoj- koš hub

peco da pano - kus chleba

paro da ĉevaloj - pár koní

Rozdíl mezi da a de vidíme na následujících příkladech:

korbo da fungoj - koš hub

korbo de fungoj (de la avo) - (dědův) koš na houby

telero da supo – talíř polévky

telero de supo – polévkový talíř (spíše bychom ovšem řekli supa telero)

telero de la patrino – maminčin talíř

Po číslovkách od 2 výše, jak jsme již viděli v předchozí lekci, následuje nominativ popř. akuzativ v množném čísle. Je-li ovšem množství vyjádřeno podstatným jménem od  číslovky odvozeným, pak musíme přidat da:

dek viroj (deset mužů) ale (!) deko da viroj - desítka mužů

(akuzativ: dek virojn ale dekon da viroj)

Přeložka ĝis znamená až k, až do

ĝis nun – dosud, doteď

ĝis kiam? – dokdy?

Jinak slouží také jako spojka s významem až, dokud

Atendu, ĝis mi venos. (Počkej, až přijdu. = Počkej, dokud nepřijdu.)

Předložka ĉe znamená u, při.

Mi estis ĉe Honza (je vizito). Byl jsem u Honzy (na návštěvě).

Ni sidis ĉe tablo. Sedíme u stolu.

Mi ĝojas, ke mi estis ĉe tio. Jsem rád, že jsem byl u toho= při tom.¨

Předložka per - značí čím, pomocí čeho je provedena určitá činnost. Ve spojení s podstatným jménem tak vytváří vztah, který odpovídá našemu 7. pádu bez předložky.

veturi per trajno (jet vlakem),  skribi per plumo (psát perem), mortigi per tranĉilo (zabít nožem)

por - znamená pro (koho, co), za (něco)

Mi aĉetis libron por mia avo. (Koupil jsem knihu pro dědu.)

Dankon por ĉio. (Díky za všechno.)  

po - používáme stejně jako českou předložku "po" ve spojeních s částkou; "po dvou", " po třech" atd.

Mi aĉetis la pomoj po kvin kronoj. Koupil jsem ta jablka po dvou korunách.  

Po předložkách následuje nominativ, jen některé se mohou pojit kromě nominativu i s akuzativem. Jde o takové předložky, které jsou spojeny s místem. Při rozhodování zda použít nominativ či akuzativ si musíme uvědomit, zda odpovídáme na pomyslnou otázku KIE? (kde?) nebo KIEN? (kam?), tzn. zda se předmět na daném místě nachází či zda se tam  teprve přesunuje. V prvém případě použijeme nominativ, v druhém akuzativ.

Klasickým příkladem je předložka  en, (v, do).  Následuje-li po ní nominativ (odpovídáme na kie?),  překládáme ji jako v: en la domo – v domě.  S akuzativem (odpověď na kien?) překládáme jako „do“: en la domon – do domu.

Obdobně postupujeme u předložek  antaŭ, inter, sub, sur, malantaŭ, trans.

trans překládáme z akuzativem jako přes, s nominativem jako za (! za nějakou větší překážkou - jinak bychom řekli malantaŭ !)

La knaboj grimpis trans la muron. (Kluci přelezli přes zeď.)

La domo staras trans la rivero. (Dům stojí za řekou.)

    ale:  Mi atendos malantaŭ la domo. (Počkám za domem.)

Příklady:

La kato sidis sur la tablo. (Kočka seděla na okně.) Î La kato saltis sur la tablon. (Kočka skočila na stůl.)

Li atendis antaŭ la domo. (Čekal před domem.) Î La najbarino eliris antaŭ la domon. (Sousedka vyšla před dům.)

!!!

Je třeba zdůraznit, že předložkách al (k), ĝis (až k) a kontraŭ se vždy užívá nominativ, protože směr už mají obsažený samy v sobě.

Mi iras al la arbaro. Jdu k lesu.

!!!

Pro případy, kdy není jasné, jakou předložku máme použít, existuje v Esperantu neurčitá předložka je.

je via sano – na vaše zdraví

je vizito – na návštěvě

Důležité je použití  předložky je ve spojení s časovými údaji. (podrobněji viz 5. lekce)

je la dua horo – ve dvě hodiny

je la Kristnasko – o Vánocích  

Vzorové věty:

Anstataŭ profesoro Novák ekzamenis hodiaŭ prof. Horák. Místo profesora Nováka zkoušel dnes prof. Horák.

Antaŭ nia domo staras multaj aŭtoj. Před naším domem stojí mnoho aut. La infanoj iris ludi antaŭ la domon. (kien?)  Děti si šly hrát před dům. Ili vizitis Pragon antaŭ kvin jaroj. Navštívili Prahu před pěti lety.

Apud li estas ankoraŭ loko. (kie?) Vedle něj je ještě místo.  Sidiĝu apud tiun knabinon. (kien?) Posaď se vedle té dívky.

Ĉirkaŭ la urbo estas multaj interesaj lokoj. Kolem města je mnoho zajímavých míst. Venu ĉirkau la sesa. Přijďte kolem šesté.

Dum la milito  – Během války

Ekster la urbo estas multaj arbaroj. (kie?) Za městem (tj. vně města) je mnoho lesů. Vi devas iri ekster la urbon. (kien?) Musíte jít mimo (za) město. (kam?)

Petr estas unu el ni. Petr je jedním z nás. Li eliris el la domo. Vyšel z domu.  

La konflikto inter Irano kaj Irako daŭris ok jaroj. Konflikt mezi Iránem a Irákem trval osm let. Li en restoracion inter siajn amikojn. (kien?) Šel do restaurace mezi své přátele. (kam?)

Li batalis kontraŭ la faŝistoj. Bojoval proti fašistům. Ni iris kontraŭ forta vento. Šli jsme proti silnému větru. (připomínáme, že po kontraŭ následuje nominativ)

Ĉiuj krom Lukáš havis hejmtaskon.  Všichni kromě Lukáše měli domácí úkol.

Laŭ mi ĉiuj venos. Podle mě přijdou všichni. Vi iros laŭ la rivero. Půjdete podél řeky.

Ni atendos malantaŭ la pordo. Budeme čekat za dveřmi. Iru malantaŭ la pordon! (kien?) Jdi za dveře!

Ni revenos post tri semajnoj. Vrátím se za tři týdny (= po třech týdnech). Li venis dek minutoj post la komenco de la koncerto. Přišel deset minut po začátku koncertu.

Li parolis kun ni pri sia laboro. Mluvil s námi o své práci.  

Předpony a přípony I.

Už z dosavadního krátkého výkladu k předponám a příponám je dobře patrné, jak velký význam v esperantu mají. Právě na jednoduché, zcela pravidelné slovotvorbě, kterou umožňují, je do značné míry založena jednoduchost tohoto jazyka. V jednotlivých lekcích se s nimi budeme postupně seznamovat.

- přípona -EG- značí zvětšení významu, -ET- naopak zmenšení

např.

bela – krásný ->          belega – překrásný, nádherný

malbela – ošklivý  -> malbelega – ohyzdný, šeredný     atd. atd.

Z těchto předpon můžeme odvodit přídavná jména ega-obrovský a eta-maličký, nepatrný.

- předpona BO- sňatkem a vyjadřuje vlastně totéž jako anglické –in law v tomto smyslu (mother-in-law) znamená spřízněnost

Předpona PRA- má stejný význam jako v češtině

praavino - prababička

praarbaro – prales

praepoko – pravěk

- přípona –UL- znamená nositele vlastnosti, která je obsažena ve výchozím slovu

Přechylování probíhá standardně: junulino, maljunulino, belulino  

Cvičení:

1. Přechylujte

př. amiko -> amikino

patro, avo, instruisto, frato, esperantisto

2. Zjistěte o jaký jde tvar, přeložte a doplňte zbývající tvary (1 jedinec živočišného druhu / živ. druh, 2 samec, 3 samice, 4 mládě)

př. virhundo -> 1 hundo, 3 hundino, 4 hundido

ŝafo, katino, bovido, virporko

3. Ze slovíček, která znáte ze slovní zásoby první a druhé lekce, odvoďte slova následující

ošklivý, výborný, chudý, boháč, chudák, mapka, nepřátelství                     

4. Přeložte

a) Procházím se ve městě se svou přítelkyní.

b) Mám pro tebe malý dárek.

c) Tchán s tchýní jdou do restaurace bez nás.

d) Jablko bylo na stole, ale teď spadlo pod stůl.

e) Za dveřmi i (= a) kolem domu čekají policisté.

f) Budu čekat do zítřka.

g) Jela autem.

h) Koupil 5 kilo jablek.

i) Řekni panu učiteli, že ta kočka je Janina.

j) Učím se podle učebnice.      

k) Moji příbuzní jsou hrozní.     

Klíč:

3.

malbela, bonega, malriĉa, riĉulo, malriĉulo, mapeto, malamikeco                     

4.

a) Mi promenas en la urbo kun mia amikino.

b) Mi havas por vi malgrandan donaĵon.

c) La gebopatroj iras en restoracion sen ni.

d) La pomo estis sur la tablo, sed nun ĝi falis sub la tablon.

e) Malantaŭ la pordo kaj ĉirkaŭ la domo atendas policistoj.

f) Mi atendos ĝis morgaŭ.

g) Ŝi veturis per aŭto.

h) Li aĉetis kvin kilogramojn da pomoj.

i) Diru al sinjoro istruisto, ke la kato estas de Jana.

j) Mi lernas laŭ lernolibro.

k) Miaj geparencoj estas teruraj.   

Bulteno     Úvodní stránka učebnice     Následující lekce